Představte si, že sedíte ve velkém sále plném lidí a posloucháte přednášku na téma, která Vás zajímá. Přednášející povídá a Vy v některých momentech nevíte přesné souvislosti a rádi byste se zeptali. Váš dotaz a vysvětlení od přednášejícího by vás posunul. Nyní byste měli souvislosti a rozuměli byste to mu, co Vás trápilo.

Co musíme udělat?

Je to tak jednoduché a někdy tak složité …

Stačí se zeptat

Stačí překonat ten ostych a přede všemi zvednout ruku a zeptat se. Vy budete u ostatních za hlupáka pouze 5 minut a Ti co se nezeptají, možná zůstanou hlupákem celý zbytek života. I zde můžeme mluvit o komfortní zóně, protože v ní nezůstanete a snažíte se řešit svůj momentální problém a zeptáte se. Lidé, kteří se nezeptají, zůstanou v komfortní zóně a tím nevyřešili svůj problém.

A proto nebojme se být hlupáky na určitou chvíli – ptejme se.
.

Hloupý je ten, kdo se nezeptá.

……

……